Vánoce 2011

Tak máme už rok 2012 a ten 2011 je minulostí. Tak zkusím zrekapitulovat "zásahy" zrzounů. Už před svátky, společně a bratrsky,  sežrali 82 vosích úlů a ani se z toho nepos..li. Po instalaci stromečku si ho Dex označkoval (byla jsem pomalá), aby všichni věděli či to je, přeci Dexiho. Pak jsme každé ráno hráli hru KDO JE RYCHLEJŠÍ, tedy já s Dexem. Dex se vyřítil z ložnice, já za ním. Dex ke stromku, já za ním. Dex zvednul nohu a něco letělo. Měla jsem náhodou suprovou mušku a pokaždý ho trefila. 27. 12. 2011 uznal, že jsem vyhrála a přemýšlel jakou hru budeme hrát teď. Jeho hra na zloděje, mě tedy moc zábavná nepřišla. Šunkové závitky se šlehačkou a křenem, no kdo by ty zbylé uklízel? Křen (fakt hodně ostrý) přeci psi nežerou, no už vím, že žerou. Nemám psy, ale kachny, opět se ani nepoto, mají kachní žaludek. Pavel si dal na tácek cukroví a odešel ke kávovaru pro kafe. Dexiho usvědčili drobky z vanilkových rohlíčků kolem tlamy a protože to není žádný blbec, uklidil prázdný tácek do pelechu (a to vše Pavlovi za zády). Byl odhalen a tácek mu byl odebrán. Po 10ti minutách přišel s táckem v hubě do kuchyně a hodil mě ho k nohám. "Je prázdný". No paráda. Pro Enďáska  jsem vyráběla psí dort k narozeninám. Opět, jak bývá u mě zvykem, jsem ho dala vychladit ven. Dvakrát mě zdrhli ven, ale byla jsem pozorná a dort (a naše silvestrovská huspenina) přežily bez úhony. Třicátého, opět Dex zkusil ukrást chlebíček. Tentokrát jsem byla u toho a Dexi se trošku proletěl obývákem (zloděj jeden zrzavej). Enďas mě hodně pozorně sledoval. Nějak si z toho vydedukoval, že Dexi se nemá přibližovat k žádnému jídlu na konferenčním stolku a od té doby pokaždé, když Dexi se přiblížil k čemukoli, co bylo podobné jídlu, se ozvalo Enďasovo hrdelní vrčení. A bylo po problému, Enďas hlídal a Dex dal pokoj. Na Silvestra přijela kámoška na odpolední kafe. Připravila jsem na talířek cukroví, jednohubky a odnesla to do obýváku.  Šla udělat kafe. Najednou se ozvalo hrozivé zavrčení, přiřítila jsem se zpátky a málem jsem se poto já!!! Enďas hlídal talíře i před mojí kámoškou a když si chtěla vzít cukrátko, Enďas se nad ní vztyčil a vrčel. No ten košíček už k puse nedonesla. Zná kluky od malička a nebojí se jich, ale teď byla bílá jako stěna a jen řekla: "Woe, z toho bych se pos.....". Já říkám Enďasovi "To je v pohodě - neřeš to", Enďas splasknul a uložil se na gauč a hlídal, jestli toho nesnědla moc. Rachejtle už kluci neřeší (ani jeden), poprvé šel se mnou ven i Enďas a se zájmem se díval, jak odpaluji raketky. No a co vyvedou v tom letošním???? Necháme se překvapit.