Vladka | Noc

Kluci mají svoje postýlky, ano postýlky. Pelechy jim byly málo, neustále byli nasáčkovaní u mě v posteli. Po několika nocích, kdy jsem se dusila, topila, probudila se s hrůzou v očích, jsem se rozhodla, že budou spát ve svém. Spějí, ale kdybych povolila, tak by byli se mnou, v mé posteli, raketovou rychlostí. Oba mají své taktiky, jak se dopracovat ke kýženému výsledku. Máme tichou dohodu, že ke mně do postele se leze až po sedmé hodině ranní. Nechápu, jak ví, že je sedm hodin, ale ví. Podezírala jsem Enďase, že se naučil znát hodiny a tak jsem budíka schovala, no nepomohlo. Každou druhou noc, zkouší jak mě podfouknout a sedmou hodinu ranní posunout na ranní kuropění. Dex je přímočarý a podle toho vypadá jeho taktika. Rozhlídne se, kde je největší plac a jde "přes mrtvoly". Jen mrtvý nebo opilec by se nevzbudil. No Pavel se někdy nevzbudí a mrtvý není. Enďas je rafinovaný. První level je vzdychat a mlaskat. Již u prvního levelu jsem vzhůru, ale předstírám spánek. Druhý level je nátlakový, stojí a z pěti centimetrů mě bez hnutí zírá do obličeje. Vydrží to dlouho, ale já taky. Třetí level, začíná přecházet po ložnici. Dřevěná podlaha a jeho drápy, klape jak starý mlýn, no nic stále mám zavřené oči. Čtvrtý level, vzbudit Dexe. Dex okamžitě skáče ke mně do postele. Stále mám zavřené oči. Dex se uvelebuje, nevím, proč se těch 40 kg válí po mém žaludku. Enďas sahá po skoro posledním levelu. Jde a začne bušit do dveří tlapou a přidá i ocas. Vzbudí i Pavla. "Enďásku, copak je?" můj choť skáče Enďasovi na jeho taktiku. Enďas se okamžitě přemístí k Pavlově posteli a leze nahoru. Otvírám oči. Rozsvěcím baterku. "Holoto, okamžitě na své!" Oba zavírají oči a předvádí jak dlouho a tvrdě spí. Důslednost je mojí silnou stránkou a proto oba předvádí hluchotu. Plesknu je po zadku a konečně se odvalí. Jupííííííí, máme postele sami pro sebe. Občas Enďas nasadí i mistrovský level. Vzdychá, jak panenka sedmibolestná. Rozsvěcím baterku a Enďas mě ukazuje některou ze svých končetin: "Podívej se, bolííííííí." Mě nedostane, mě ne. "Zalez, zrzoune nebo půjdeš ven!" Nechce a tak hupsne k sobě do postele a usíná. Je sedm hodin a Enďas vyskakuje do růžova vyspinkaný a šup ke mně do postele. Dex nemůže zůstat pozadu a je tam taky. Zavrtají se a spíme až do devíti hodin. Miluji rána se svými zrzavými kluky.