Petr

Dneska bylo zase veselo. Šli jsme na prochajdu, všude všechno posekané, vidím daleko. Nikde nikdo, sluníčko hřeje, při tom vedro není. Kluci jsou plni energie a tak lítají kolem mě. Enďas tedy do strniště po řepce olejce moc nechce, Dexíkovi je to jedno. Oba se pokouší lovit myši. No co nadělám. Najednou Dexík zaryje čumákem a něco drží v hubě, neváhám a letí povel: "Pusť"!  Je mě jedno, co to je, ale určitě nějaký hnus. Dex pouští cosi hnusného a významně se na mně kouká. Jsem spokojena, jak hezky provedl povel. Najednou se přiřítí Enďas a už má to v hubě on. Znovu letí: "Pusť"! Super, Enďas pouští a znovu je na scéně Dex. Já je, mám hezky naučené na PUSŤ, ale nějak nefungovalo "Běž od toho hnusu", asi nevědí co je hnus. Ti dva zrzaví blbci to převedli asi pětkrát, než jsem se trefila a hnus odkopla. Byl to nějaký olysalý, mrtvý ptáček.  Oběma vysvětluji, že se hnusů štítím, Pavel se mně posmívá, že zase tak velký hnus, abych jim to vyndala z huby, to nebyl. No PUSŤ je lepší, než se jim hrabat v hubě, jen ještě musím vychytat, aby se mnou nehráli fotbal. Pokračujeme v procházce. Dex chytá myš, vede 1:0, ta mu naštěstí nechutná, tak ji plive sám. Enďas je nad věcí a myši jen straší obřími skoky a dupotem slona. Točíme se na louce k silnici. Jsme dost daleko od silnice a na krajnici zastavuje auto a vystupuje jakási postava. Dost často tam staví ti, co nemůžou do lesa, protože se bojí a očůrávají tam cestu. Enďas po zkušenosti s ozbrojeným cikánem, není nadšen, když tam stojí auto. Dex lítá někde v bramborách a Enďas sám skáče na balíky, pak vyžaduje odměnu, marně mu vysvětluji, že bez povelu není odměny. Je trpělivý. Že nic nedostane, chápe až u pátého balíku. Postava se od auta vydává k nám. Silně znejistím a okamžitě volám kluky k sobě a očekávám přednášku. Proč ti psi lítají v bramborách, proč skáčou na balíky, případně jinou újmu nějakého občana. Oba kluci jsou v ostražitém postoji, dávám je okamžitě na vodítko a mé dvě dioptrie na dálku se snaží, seč jim síly stačí. Pouštím vyšilujícího Enďase i s vodítkem, Pavel mě říká: "Ty jsi debil", nejsem, poznala jsem kamaráda Petra a tak pustila Enďase, aby ho šel přivítat. Protože Enďas má Petra moc rád a tak ten ho poznal už z dálky. Dex pro jistotu šťěkal, kdyby náhodou hrozilo nebezpečí. Péťa odjížděl trošku oslintán, trošku pošlapán. Náhoda je opravdu hodně zvláštní paní.